ಅಧ್ಯಾಯ 16
दैवासुरसम्पद्विभागयोग
ದೈವಾಸುರ ಸಂಪದ್ವಿಭಾಗ ಯೋಗ
ದೈವೀ ಸಂಪತ್ತು ಮತ್ತು ಆಸುರೀ ಸ್ವಭಾವಗಳ ನಡುವಿನ ವ್ಯತ್ಯಾಸವನ್ನು ವಿವರಿಸಿ, ಸದ್ಗುಣಗಳನ್ನು ಅಳವಡಿಸಿಕೊಳ್ಳಲು ಕೃಷ್ಣನು ಸೂಚಿಸುತ್ತಾನೆ.
16.1
श्री भगवानुवाच
अभयं सत्त्वसंशुद्धिः ज्ञानयोगव्यवस्थितिः
।दानं दमश्च यज्ञश्च स्वाध्यायस्तप आर्जवम् ॥ 16.1 ॥
śhrī-bhagavān uvācha
abhayaṁ sattva-sanśhuddhir jñāna-yoga-vyavasthitiḥ
dānaṁ damaśh cha yajñaśh cha svādhyāyas tapa ārjavam || 16.1 ||
16.2
अहिंसा सत्यमक्रोधस्त्यागः शान्तिरपैशुनम्
।दया भूतेष्वलोलुप्त्वं मार्दवं ह्रीरचापलम् ॥ 16.2 ॥
ahinsā satyam akrodhas tyāgaḥ śhāntir apaiśhunam
dayā bhūteṣhv aloluptvaṁ mārdavaṁ hrīr achāpalam || 16.2 ||
16.3
तेजः क्षमा धृतिः शौचमद्रोहो नातिमानिता
।भवन्ति सम्पदं दैवीमभिजातस्य भारत ॥ 16.3 ॥
tejaḥ kṣhamā dhṛitiḥ śhaucham adroho nāti-mānitā
bhavanti sampadaṁ daivīm abhijātasya bhārata || 16.3 ||
16.4
दम्भो दर्पोऽभिमानश्च क्रोधः पारुष्यमेव च
।अज्ञानं चाभिजातस्य पार्थ सम्पदमासुरीम् ॥ 16.4 ॥
dambho darpo ’bhimānaśh cha krodhaḥ pāruṣhyam eva cha
ajñānaṁ chābhijātasya pārtha sampadam āsurīm || 16.4 ||
16.5
दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता
।मा शुचः सम्पदं दैवीमभिजातोऽसि पाण्डव ॥ 16.5 ॥
daivī sampad vimokṣhāya nibandhāyāsurī matā
mā śhuchaḥ sampadaṁ daivīm abhijāto ’si pāṇḍava || 16.5 ||
16.6
द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन् दैव आसुर एव च
।दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे श्रृणु ॥ 16.6 ॥
dvau bhūta-sargau loke ’smin daiva āsura eva cha
daivo vistaraśhaḥ prokta āsuraṁ pārtha me śhṛiṇu || 16.6 ||
16.7
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः
।न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते ॥ 16.7 ॥
pravṛittiṁ cha nivṛittiṁ cha janā na vidur āsurāḥ
na śhauchaṁ nāpi chāchāro na satyaṁ teṣhu vidyate || 16.7 ||
16.8
असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम्
।अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम् ॥ 16.8 ॥
asatyam apratiṣhṭhaṁ te jagad āhur anīśhvaram
aparaspara-sambhūtaṁ kim anyat kāma-haitukam || 16.8 ||
16.9
एतां दृष्टिमवष्टभ्य नष्टात्मानोऽल्पबुद्धयः
।प्रभवन्त्युग्रकर्माणः क्षयाय जगतोऽहिताः ॥ 16.9 ॥
etāṁ dṛiṣhṭim avaṣhṭabhya naṣhṭātmāno ’lpa-buddhayaḥ
prabhavanty ugra-karmāṇaḥ kṣhayāya jagato ’hitāḥ || 16.9 ||
16.10
काममाश्रित्य दुष्पूरं दम्भमानमदान्विताः
।मोहाद्गृहीत्वासद्ग्राहान्प्रवर्तन्तेऽशुचिव्रताः ॥ 16.10 ॥
kāmam āśhritya duṣhpūraṁ dambha-māna-madānvitāḥ
mohād gṛihītvāsad-grāhān pravartante ’śhuchi-vratāḥ || 16.10 ||
16.11
चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः
।कामोपभोगपरमा एतावदिति निश्िचताः ॥ 16.11 ॥
chintām aparimeyāṁ cha pralayāntām upāśhritāḥ
kāmopabhoga-paramā etāvad iti niśhchitāḥ || 16.11 ||
16.12
आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः
।ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान् ॥ 16.12 ॥
āśhā-pāśha-śhatair baddhāḥ kāma-krodha-parāyaṇāḥ
īhante kāma-bhogārtham anyāyenārtha-sañchayān || 16.12 ||
16.13
इदमद्य मया लब्धमिमं प्राप्स्ये मनोरथम्
।इदमस्तीदमपि मे भविष्यति पुनर्धनम् ॥ 16.13 ॥
idam adya mayā labdham imaṁ prāpsye manoratham
idam astīdam api me bhaviṣhyati punar dhanam || 16.13 ||
16.14
असौ मया हतः शत्रुर्हनिष्ये चापरानपि
।ईश्वरोऽहमहं भोगी सिद्धोऽहं बलवान्सुखी ॥ 16.14 ॥
asau mayā hataḥ śhatrur haniṣhye chāparān api
īśhvaro ’ham ahaṁ bhogī siddho ’haṁ balavān sukhī || 16.14 ||
16.15
आढ्योऽभिजनवानस्मि कोऽन्योऽस्ति सदृशो मया
।यक्ष्ये दास्यामि मोदिष्य इत्यज्ञानविमोहिताः ॥ 16.15 ॥
āḍhyo ’bhijanavān asmi ko ’nyo ’sti sadṛiśho mayā
yakṣhye dāsyāmi modiṣhya ity ajñāna-vimohitāḥ
aneka-chitta-vibhrāntā moha-jāla-samāvṛitāḥ
prasaktāḥ kāma-bhogeṣhu patanti narake ’śhuchau || 16.15 ||
16.16
अनेकचित्तविभ्रान्ता मोहजालसमावृताः
।प्रसक्ताः कामभोगेषु पतन्ति नरकेऽशुचौ ॥ 16.16 ॥
aneka-citta-vibhrāntā moha-jāla-samāvṛtāḥ prasaktāḥ kāma-bhogeṣu patanti narake 'śucau
16.17
आत्मसम्भाविताः स्तब्धा धनमानमदान्विताः
।यजन्ते नामयज्ञैस्ते दम्भेनाविधिपूर्वकम् ॥ 16.17 ॥
ātma-sambhāvitāḥ stabdhā dhana-māna-madānvitāḥ
yajante nāma-yajñais te dambhenāvidhi-pūrvakam || 16.17 ||
16.18
अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः
।मामात्मपरदेहेषु प्रद्विषन्तोऽभ्यसूयकाः ॥ 16.18 ॥
ahankāraṁ balaṁ darpaṁ kāmaṁ krodhaṁ cha sanśhritāḥ
mām ātma-para-deheṣhu pradviṣhanto ’bhyasūyakāḥ || 16.18 ||
16.19
तानहं द्विषतः क्रूरान्संसारेषु नराधमान्
।क्षिपाम्यजस्रमशुभानासुरीष्वेव योनिषु ॥ 16.19 ॥
tān ahaṁ dviṣhataḥ krūrān sansāreṣhu narādhamān
kṣhipāmy ajasram aśhubhān āsurīṣhv eva yoniṣhu || 16.19 ||
16.20
असुरीं योनिमापन्ना मूढा जन्मनि जन्मनि
।मामप्राप्यैव कौन्तेय ततो यान्त्यधमां गतिम् ॥ 16.20 ॥
āsurīṁ yonim āpannā mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya tato yānty adhamāṁ gatim || 16.20 ||
16.21
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः
।कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ॥ 16.21 ॥
tri-vidhaṁ narakasyedaṁ dvāraṁ nāśhanam ātmanaḥ
kāmaḥ krodhas tathā lobhas tasmād etat trayaṁ tyajet || 16.21 ||
16.22
एतैर्विमुक्तः कौन्तेय तमोद्वारैस्त्रिभिर्नरः
।आचरत्यात्मनः श्रेयस्ततो याति परां गतिम् ॥ 16.22 ॥
etair vimuktaḥ kaunteya tamo-dvārais tribhir naraḥ
ācharaty ātmanaḥ śhreyas tato yāti parāṁ gatim || 16.22 ||
16.23
यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः
।न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम् ॥ 16.23 ॥
yaḥ śhāstra-vidhim utsṛijya vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti na sukhaṁ na parāṁ gatim || 16.23 ||
16.24
तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ
।ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कर्म कर्तुमिहार्हसि ॥ 16.24 ॥
tasmāch chhāstraṁ pramāṇaṁ te kāryākārya-vyavasthitau
jñātvā śhāstra-vidhānoktaṁ karma kartum ihārhasi || 16.24 ||