ಅಧ್ಯಾಯ 18
मोक्षसंन्यासयोग
ಮೋಕ್ಷ ಸನ್ಯಾಸ ಯೋಗ
ಸಕಲ ಧರ್ಮಗಳನ್ನು ತ್ಯಜಿಸಿ ಭಗವಂತನಿಗೆ ಶರಣಾಗುವುದೇ ಅಂತಿಮ ಮುಕ್ತಿ ಮಾರ್ಗ ಎಂಬ ಗೀತೆಯ ಸಾರವನ್ನು ಕೃಷ್ಣನು ಇಲ್ಲಿ ಬೋಧಿಸುತ್ತಾನೆ.
18.1
अर्जुन उवाच
संन्यासस्य महाबाहो तत्त्वमिच्छामि वेदितुम्
।त्यागस्य च हृषीकेश पृथक्केशिनिषूदन ॥ 18.1 ॥
arjuna uvācha
sannyāsasya mahā-bāho tattvam ichchhāmi veditum
tyāgasya cha hṛiṣhīkeśha pṛithak keśhi-niṣhūdana || 18.1 ||
18.2
श्री भगवानुवाच
काम्यानां कर्मणां न्यासं संन्यासं कवयो विदुः
।सर्वकर्मफलत्यागं प्राहुस्त्यागं विचक्षणाः ॥ 18.2 ॥
śhrī-bhagavān uvācha
kāmyānāṁ karmaṇāṁ nyāsaṁ sannyāsaṁ kavayo viduḥ
sarva-karma-phala-tyāgaṁ prāhus tyāgaṁ vichakṣhaṇāḥ || 18.2 ||
18.3
त्याज्यं दोषवदित्येके कर्म प्राहुर्मनीषिणः
।यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यमिति चापरे ॥ 18.3 ॥
tyājyaṁ doṣha-vad ity eke karma prāhur manīṣhiṇaḥ
yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyam iti chāpare || 18.3 ||
18.4
निश्चयं श्रृणु मे तत्र त्यागे भरतसत्तम
।त्यागो हि पुरुषव्याघ्र त्रिविधः संप्रकीर्तितः ॥ 18.4 ॥
niśhchayaṁ śhṛiṇu me tatra tyāge bharata-sattama
tyāgo hi puruṣha-vyāghra tri-vidhaḥ samprakīrtitaḥ || 18.4 ||
18.5
यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यं कार्यमेव तत्
।यज्ञो दानं तपश्चैव पावनानि मनीषिणाम् ॥ 18.5 ॥
yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyaṁ kāryam eva tat
yajño dānaṁ tapaśh chaiva pāvanāni manīṣhiṇām || 18.5 ||
18.6
एतान्यपि तु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा फलानि च
।कर्तव्यानीति मे पार्थ निश्िचतं मतमुत्तमम् ॥ 18.6 ॥
etāny api tu karmāṇi saṅgaṁ tyaktvā phalāni cha
kartavyānīti me pārtha niśhchitaṁ matam uttamam || 18.6 ||
18.7
नियतस्य तु संन्यासः कर्मणो नोपपद्यते
।मोहात्तस्य परित्यागस्तामसः परिकीर्तितः ॥ 18.7 ॥
niyatasya tu sannyāsaḥ karmaṇo nopapadyate
mohāt tasya parityāgas tāmasaḥ parikīrtitaḥ || 18.7 ||
18.8
दुःखमित्येव यत्कर्म कायक्लेशभयात्त्यजेत्
।स कृत्वा राजसं त्यागं नैव त्यागफलं लभेत् ॥ 18.8 ॥
duḥkham ity eva yat karma kāya-kleśha-bhayāt tyajet
sa kṛitvā rājasaṁ tyāgaṁ naiva tyāga-phalaṁ labhet || 18.8 ||
18.9
कार्यमित्येव यत्कर्म नियतं क्रियतेऽर्जुन
।सङ्गं त्यक्त्वा फलं चैव स त्यागः सात्त्विको मतः ॥ 18.9 ॥
kāryam ity eva yat karma niyataṁ kriyate ‘rjuna
saṅgaṁ tyaktvā phalaṁ chaiva sa tyāgaḥ sāttviko mataḥ || 18.9 ||
18.10
न द्वेष्ट्यकुशलं कर्म कुशले नानुषज्जते
।त्यागी सत्त्वसमाविष्टो मेधावी छिन्नसंशयः ॥ 18.10 ॥
na dveṣhṭy akuśhalaṁ karma kuśhale nānuṣhajjate
tyāgī sattva-samāviṣhṭo medhāvī chhinna-sanśhayaḥ || 18.10 ||
18.11
न हि देहभृता शक्यं त्यक्तुं कर्माण्यशेषतः
।यस्तु कर्मफलत्यागी स त्यागीत्यभिधीयते ॥ 18.11 ॥
na hi deha-bhṛitā śhakyaṁ tyaktuṁ karmāṇy aśheṣhataḥ
yas tu karma-phala-tyāgī sa tyāgīty abhidhīyate || 18.11 ||
18.12
अनिष्टमिष्टं मिश्रं च त्रिविधं कर्मणः फलम्
।भवत्यत्यागिनां प्रेत्य न तु संन्यासिनां क्वचित् ॥ 18.12 ॥
aniṣhṭam iṣhṭaṁ miśhraṁ cha tri-vidhaṁ karmaṇaḥ phalam
bhavaty atyāgināṁ pretya na tu sannyāsināṁ kvachit || 18.12 ||
18.13
पञ्चैतानि महाबाहो कारणानि निबोध मे
।सांख्ये कृतान्ते प्रोक्तानि सिद्धये सर्वकर्मणाम् ॥ 18.13 ॥
pañchaitāni mahā-bāho kāraṇāni nibodha me
sānkhye kṛitānte proktāni siddhaye sarva-karmaṇām || 18.13 ||
18.14
अधिष्ठानं तथा कर्ता करणं च पृथग्विधम्
।विविधाश्च पृथक्चेष्टा दैवं चैवात्र पञ्चमम् ॥ 18.14 ॥
adhiṣhṭhānaṁ tathā kartā karaṇaṁ cha pṛithag-vidham
vividhāśh cha pṛithak cheṣhṭā daivaṁ chaivātra pañchamam || 18.14 ||
18.15
शरीरवाङ्मनोभिर्यत्कर्म प्रारभते नरः
।न्याय्यं वा विपरीतं वा पञ्चैते तस्य हेतवः ॥ 18.15 ॥
śharīra-vāṅ-manobhir yat karma prārabhate naraḥ
nyāyyaṁ vā viparītaṁ vā pañchaite tasya hetavaḥ || 18.15 ||
18.16
तत्रैवं सति कर्तारमात्मानं केवलं तु यः
।पश्यत्यकृतबुद्धित्वान्न स पश्यति दुर्मतिः ॥ 18.16 ॥
tatraivaṁ sati kartāram ātmānaṁ kevalaṁ tu yaḥ
paśhyaty akṛita-buddhitvān na sa paśhyati durmatiḥ || 18.16 ||
18.17
यस्य नाहंकृतो भावो बुद्धिर्यस्य न लिप्यते
।हत्वापि स इमाँल्लोकान्न हन्ति न निबध्यते ॥ 18.17 ॥
yasya nāhankṛito bhāvo buddhir yasya na lipyate
hatvā ‘pi sa imāl lokān na hanti na nibadhyate || 18.17 ||
18.18
ज्ञानं ज्ञेयं परिज्ञाता त्रिविधा कर्मचोदना
।करणं कर्म कर्तेति त्रिविधः कर्मसंग्रहः ॥ 18.18 ॥
jñānaṁ jñeyaṁ parijñātā tri-vidhā karma-chodanā
karaṇaṁ karma karteti tri-vidhaḥ karma-saṅgrahaḥ || 18.18 ||
18.19
ज्ञानं कर्म च कर्ता च त्रिधैव गुणभेदतः
।प्रोच्यते गुणसंख्याने यथावच्छृणु तान्यपि ॥ 18.19 ॥
jñānaṁ karma cha kartā cha tridhaiva guṇa-bhedataḥ
prochyate guṇa-saṅkhyāne yathāvach chhṛiṇu tāny api || 18.19 ||
18.20
सर्वभूतेषु येनैकं भावमव्ययमीक्षते
।अविभक्तं विभक्तेषु तज्ज्ञानं विद्धि सात्त्विकम् ॥ 18.20 ॥
sarva-bhūteṣhu yenaikaṁ bhāvam avyayam īkṣhate
avibhaktaṁ vibhakteṣhu taj jñānaṁ viddhi sāttvikam || 18.20 ||
18.21
पृथक्त्वेन तु यज्ज्ञानं नानाभावान्पृथग्विधान्
।वेत्ति सर्वेषु भूतेषु तज्ज्ञानं विद्धि राजसम् ॥ 18.21 ॥
pṛithaktvena tu yaj jñānaṁ nānā-bhāvān pṛithag-vidhān
vetti sarveṣhu bhūteṣhu taj jñānaṁ viddhi rājasam || 18.21 ||
18.22
यत्तु कृत्स्नवदेकस्मिन्कार्ये सक्तमहैतुकम्
।अतत्त्वार्थवदल्पं च तत्तामसमुदाहृतम् ॥ 18.22 ॥
yat tu kṛitsna-vad ekasmin kārye saktam ahaitukam
atattvārtha-vad alpaṁ cha tat tāmasam udāhṛitam || 18.22 ||
18.23
नियतं सङ्गरहितमरागद्वेषतः कृतम्
।अफलप्रेप्सुना कर्म यत्तत्सात्त्विकमुच्यते ॥ 18.23 ॥
niyataṁ saṅga-rahitam arāga-dveṣhataḥ kṛitam
aphala-prepsunā karma yat tat sāttvikam uchyate || 18.23 ||
18.24
यत्तु कामेप्सुना कर्म साहङ्कारेण वा पुनः
।क्रियते बहुलायासं तद्राजसमुदाहृतम् ॥ 18.24 ॥
yat tu kāmepsunā karma sāhankāreṇa vā punaḥ
kriyate bahulāyāsaṁ tad rājasam udāhṛitam || 18.24 ||
18.25
अनुबन्धं क्षयं हिंसामनपेक्ष्य च पौरुषम्
।मोहादारभ्यते कर्म यत्तत्तामसमुच्यते ॥ 18.25 ॥
anubandhaṁ kṣhayaṁ hinsām anapekṣhya cha pauruṣham
mohād ārabhyate karma yat tat tāmasam uchyate || 18.25 ||
18.26
मुक्तसङ्गोऽनहंवादी धृत्युत्साहसमन्वितः
।सिद्ध्यसिद्ध्योर्निर्विकारः कर्ता सात्त्विक उच्यते ॥ 18.26 ॥
mukta-saṅgo ‘nahaṁ-vādī dhṛity-utsāha-samanvitaḥ
siddhy-asiddhyor nirvikāraḥ kartā sāttvika uchyate || 18.26 ||
18.27
रागी कर्मफलप्रेप्सुर्लुब्धो हिंसात्मकोऽशुचिः
।हर्षशोकान्वितः कर्ता राजसः परिकीर्तितः ॥ 18.27 ॥
rāgī karma-phala-prepsur lubdho hinsātmako ‘śhuchiḥ
harṣha-śhokānvitaḥ kartā rājasaḥ parikīrtitaḥ || 18.27 ||
18.28
अयुक्तः प्राकृतः स्तब्धः शठो नैष्कृतिकोऽलसः
।विषादी दीर्घसूत्री च कर्ता तामस उच्यते ॥ 18.28 ॥
ayuktaḥ prākṛitaḥ stabdhaḥ śhaṭho naiṣhkṛitiko ‘lasaḥ
viṣhādī dīrgha-sūtrī cha kartā tāmasa uchyate || 18.28 ||
18.29
बुद्धेर्भेदं धृतेश्चैव गुणतस्त्रिविधं श्रृणु
।प्रोच्यमानमशेषेण पृथक्त्वेन धनञ्जय ॥ 18.29 ॥
buddher bhedaṁ dhṛiteśh chaiva guṇatas tri-vidhaṁ śhṛiṇu
prochyamānam aśheṣheṇa pṛithaktvena dhanañjaya || 18.29 ||
18.30
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये
।बन्धं मोक्षं च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥ 18.30 ॥
pravṛittiṁ cha nivṛittiṁ cha kāryākārye bhayābhaye
bandhaṁ mokṣhaṁ cha yā vetti buddhiḥ sā pārtha sāttvikī || 18.30 ||
18.31
यया धर्ममधर्मं च कार्यं चाकार्यमेव च
।अयथावत्प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी ॥ 18.31 ॥
yayā dharmam adharmaṁ cha kāryaṁ chākāryam eva cha
ayathāvat prajānāti buddhiḥ sā pārtha rājasī || 18.31 ||
18.32
अधर्मं धर्ममिति या मन्यते तमसाऽऽवृता
।सर्वार्थान्विपरीतांश्च बुद्धिः सा पार्थ तामसी ॥ 18.32 ॥
adharmaṁ dharmam iti yā manyate tamasāvṛitā
sarvārthān viparītānśh cha buddhiḥ sā pārtha tāmasī || 18.32 ||
18.33
धृत्या यया धारयते मनःप्राणेन्द्रियक्रियाः
।योगेनाव्यभिचारिण्या धृतिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥ 18.33 ॥
dhṛityā yayā dhārayate manaḥ-prāṇendriya-kriyāḥ
yogenāvyabhichāriṇyā dhṛitiḥ sā pārtha sāttvikī || 18.33 ||
18.34
यया तु धर्मकामार्थान् धृत्या धारयतेऽर्जुन
।प्रसङ्गेन फलाकाङ्क्षी धृतिः सा पार्थ राजसी ॥ 18.34 ॥
yayā tu dharma-kāmārthān dhṛityā dhārayate ‘rjuna
prasaṅgena phalākāṅkṣhī dhṛitiḥ sā pārtha rājasī || 18.34 ||
18.35
यया स्वप्नं भयं शोकं विषादं मदमेव च
।न विमुञ्चति दुर्मेधा धृतिः सा पार्थ तामसी ॥ 18.35 ॥
yayā svapnaṁ bhayaṁ śhokaṁ viṣhādaṁ madam eva cha
na vimuñchati durmedhā dhṛitiḥ sā pārtha tāmasī || 18.35 ||
18.36
सुखं त्विदानीं त्रिविधं श्रृणु मे भरतर्षभ
।अभ्यासाद्रमते यत्र दुःखान्तं च निगच्छति ॥ 18.36 ॥
sukhaṁ tv idānīṁ tri-vidhaṁ śhṛiṇu me bharatarṣhabha
abhyāsād ramate yatra duḥkhāntaṁ cha nigachchhati
yat tad agre viṣham iva pariṇāme ‘mṛitopamam
tat sukhaṁ sāttvikaṁ proktam ātma-buddhi-prasāda-jam || 18.36 ||
18.37
यत्तदग्रे विषमिव परिणामेऽमृतोपमम्
।तत्सुखं सात्त्विकं प्रोक्तमात्मबुद्धिप्रसादजम् ॥ 18.37 ॥
yat tad agre viṣam iva pariṇāme 'mṛtopamam tat sukhaṁ sāttvikaṁ proktam ātma-buddhi-prasāda-jam
18.38
विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेऽमृतोपमम्
।परिणामे विषमिव तत्सुखं राजसं स्मृतम् ॥ 18.38 ॥
viṣhayendriya-sanyogād yat tad agre ’mṛitopamam
pariṇāme viṣham iva tat sukhaṁ rājasaṁ smṛitam || 18.38 ||
18.39
यदग्रे चानुबन्धे च सुखं मोहनमात्मनः
।निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम् ॥ 18.39 ॥
yad agre chānubandhe cha sukhaṁ mohanam ātmanaḥ
nidrālasya-pramādotthaṁ tat tāmasam udāhṛitam || 18.39 ||
18.40
न तदस्ति पृथिव्यां वा दिवि देवेषु वा पुनः
।सत्त्वं प्रकृतिजैर्मुक्तं यदेभिः स्यात्ित्रभिर्गुणैः ॥ 18.40 ॥
na tad asti pṛithivyāṁ vā divi deveṣhu vā punaḥ
sattvaṁ prakṛiti-jair muktaṁ yad ebhiḥ syāt tribhir guṇaiḥ || 18.40 ||
18.41
ब्राह्मणक्षत्रियविशां शूद्राणां च परंतप
।कर्माणि प्रविभक्तानि स्वभावप्रभवैर्गुणैः ॥ 18.41 ॥
brāhmaṇa-kṣhatriya-viśhāṁ śhūdrāṇāṁ cha parantapa
karmāṇi pravibhaktāni svabhāva-prabhavair guṇaiḥ || 18.41 ||
18.42
शमो दमस्तपः शौचं क्षान्तिरार्जवमेव च
।ज्ञानं विज्ञानमास्तिक्यं ब्रह्मकर्म स्वभावजम् ॥ 18.42 ॥
śhamo damas tapaḥ śhauchaṁ kṣhāntir ārjavam eva cha
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ brahma-karma svabhāva-jam || 18.42 ||
18.43
शौर्यं तेजो धृतिर्दाक्ष्यं युद्धे चाप्यपलायनम्
।दानमीश्वरभावश्च क्षात्रं कर्म स्वभावजम् ॥ 18.43 ॥
śhauryaṁ tejo dhṛitir dākṣhyaṁ yuddhe chāpy apalāyanam
dānam īśhvara-bhāvaśh cha kṣhātraṁ karma svabhāva-jam || 18.43 ||
18.44
कृषिगौरक्ष्यवाणिज्यं वैश्यकर्म स्वभावजम्
।परिचर्यात्मकं कर्म शूद्रस्यापि स्वभावजम् ॥ 18.44 ॥
kṛiṣhi-gau-rakṣhya-vāṇijyaṁ vaiśhya-karma svabhāva-jam
paricharyātmakaṁ karma śhūdrasyāpi svabhāva-jam || 18.44 ||
18.45
स्वे स्वे कर्मण्यभिरतः संसिद्धिं लभते नरः
।स्वकर्मनिरतः सिद्धिं यथा विन्दति तच्छृणु ॥ 18.45 ॥
sve sve karmaṇy abhirataḥ sansiddhiṁ labhate naraḥ
sva-karma-nirataḥ siddhiṁ yathā vindati tach chhṛiṇu || 18.45 ||
18.46
यतः प्रवृत्तिर्भूतानां येन सर्वमिदं ततम्
।स्वकर्मणा तमभ्यर्च्य सिद्धिं विन्दति मानवः ॥ 18.46 ॥
yataḥ pravṛittir bhūtānāṁ yena sarvam idaṁ tatam
sva-karmaṇā tam abhyarchya siddhiṁ vindati mānavaḥ || 18.46 ||
18.47
श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात्
।स्वभावनियतं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम् ॥ 18.47 ॥
śhreyān swa-dharmo viguṇaḥ para-dharmāt sv-anuṣhṭhitāt
svabhāva-niyataṁ karma kurvan nāpnoti kilbiṣham || 18.47 ||
18.48
सहजं कर्म कौन्तेय सदोषमपि न त्यजेत्
।सर्वारम्भा हि दोषेण धूमेनाग्निरिवावृताः ॥ 18.48 ॥
saha-jaṁ karma kaunteya sa-doṣham api na tyajet
sarvārambhā hi doṣheṇa dhūmenāgnir ivāvṛitāḥ || 18.48 ||
18.49
असक्तबुद्धिः सर्वत्र जितात्मा विगतस्पृहः
।नैष्कर्म्यसिद्धिं परमां संन्यासेनाधिगच्छति ॥ 18.49 ॥
asakta-buddhiḥ sarvatra jitātmā vigata-spṛihaḥ
naiṣhkarmya-siddhiṁ paramāṁ sannyāsenādhigachchhati || 18.49 ||
18.50
सिद्धिं प्राप्तो यथा ब्रह्म तथाप्नोति निबोध मे
।समासेनैव कौन्तेय निष्ठा ज्ञानस्य या परा ॥ 18.50 ॥
siddhiṁ prāpto yathā brahma tathāpnoti nibodha me
samāsenaiva kaunteya niṣhṭhā jñānasya yā parā || 18.50 ||
18.51
बुद्ध्या विशुद्धया युक्तो धृत्याऽऽत्मानं नियम्य च
।शब्दादीन् विषयांस्त्यक्त्वा रागद्वेषौ व्युदस्य च ॥ 18.51 ॥
buddhyā viśhuddhayā yukto dhṛityātmānaṁ niyamya cha
śhabdādīn viṣhayāns tyaktvā rāga-dveṣhau vyudasya cha || 18.51 ||
18.52
विविक्तसेवी लघ्वाशी यतवाक्कायमानसः
।ध्यानयोगपरो नित्यं वैराग्यं समुपाश्रितः ॥ 18.52 ॥
vivikta-sevī laghv-āśhī yata-vāk-kāya-mānasaḥ
dhyāna-yoga-paro nityaṁ vairāgyaṁ samupāśhritaḥ || 18.52 ||
18.53
अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं परिग्रहम्
।विमुच्य निर्ममः शान्तो ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥ 18.53 ॥
ahankāraṁ balaṁ darpaṁ kāmaṁ krodhaṁ parigraham
vimuchya nirmamaḥ śhānto brahma-bhūyāya kalpate || 18.53 ||
18.54
ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति
।समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिं लभते पराम् ॥ 18.54 ॥
brahma-bhūtaḥ prasannātmā na śhochati na kāṅkṣhati
samaḥ sarveṣhu bhūteṣhu mad-bhaktiṁ labhate parām || 18.54 ||
18.55
भक्त्या मामभिजानाति यावान्यश्चास्मि तत्त्वतः
।ततो मां तत्त्वतो ज्ञात्वा विशते तदनन्तरम् ॥ 18.55 ॥
bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaśh chāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā viśhate tad-anantaram || 18.55 ||
18.56
सर्वकर्माण्यपि सदा कुर्वाणो मद्व्यपाश्रयः
।मत्प्रसादादवाप्नोति शाश्वतं पदमव्ययम् ॥ 18.56 ॥
sarva-karmāṇy api sadā kurvāṇo mad-vyapāśhrayaḥ
mat-prasādād avāpnoti śhāśhvataṁ padam avyayam || 18.56 ||
18.57
चेतसा सर्वकर्माणि मयि संन्यस्य मत्परः
।बुद्धियोगमुपाश्रित्य मच्चित्तः सततं भव ॥ 18.57 ॥
chetasā sarva-karmāṇi mayi sannyasya mat-paraḥ
buddhi-yogam upāśhritya mach-chittaḥ satataṁ bhava || 18.57 ||
18.58
मच्चित्तः सर्वदुर्गाणि मत्प्रसादात्तरिष्यसि
।अथ चेत्त्वमहङ्कारान्न श्रोष्यसि विनङ्क्ष्यसि ॥ 18.58 ॥
mach-chittaḥ sarva-durgāṇi mat-prasādāt tariṣhyasi
atha chet tvam ahankārān na śhroṣhyasi vinaṅkṣhyasi || 18.58 ||
18.59
यदहङ्कारमाश्रित्य न योत्स्य इति मन्यसे
।मिथ्यैष व्यवसायस्ते प्रकृतिस्त्वां नियोक्ष्यति ॥ 18.59 ॥
yad ahankāram āśhritya na yotsya iti manyase
mithyaiṣha vyavasāyas te prakṛitis tvāṁ niyokṣhyati || 18.59 ||
18.60
स्वभावजेन कौन्तेय निबद्धः स्वेन कर्मणा
।कर्तुं नेच्छसि यन्मोहात्करिष्यस्यवशोऽपि तत् ॥ 18.60 ॥
swbhāva-jena kaunteya nibaddhaḥ svena karmaṇā
kartuṁ nechchhasi yan mohāt kariṣhyasy avaśho ’pi tat || 18.60 ||
18.61
ईश्वरः सर्वभूतानां हृद्देशेऽर्जुन तिष्ठति
।भ्रामयन्सर्वभूतानि यन्त्रारूढानि मायया ॥ 18.61 ॥
īśhvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛid-deśhe ‘rjuna tiṣhṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni yantrārūḍhāni māyayā || 18.61 ||
18.62
तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत
।तत्प्रसादात्परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम् ॥ 18.62 ॥
tam eva śharaṇaṁ gachchha sarva-bhāvena bhārata
tat-prasādāt parāṁ śhāntiṁ sthānaṁ prāpsyasi śhāśhvatam || 18.62 ||
18.63
इति ते ज्ञानमाख्यातं गुह्याद्गुह्यतरं मया
।विमृश्यैतदशेषेण यथेच्छसि तथा कुरु ॥ 18.63 ॥
iti te jñānam ākhyātaṁ guhyād guhyataraṁ mayā
vimṛiśhyaitad aśheṣheṇa yathechchhasi tathā kuru || 18.63 ||
18.64
सर्वगुह्यतमं भूयः श्रृणु मे परमं वचः
।इष्टोऽसि मे दृढमिति ततो वक्ष्यामि ते हितम् ॥ 18.64 ॥
sarva-guhyatamaṁ bhūyaḥ śhṛiṇu me paramaṁ vachaḥ
iṣhṭo ‘si me dṛiḍham iti tato vakṣhyāmi te hitam || 18.64 ||
18.65
मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु
।मामेवैष्यसि सत्यं ते प्रतिजाने प्रियोऽसि मे ॥ 18.65 ॥
man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru
mām evaiṣhyasi satyaṁ te pratijāne priyo ‘si me || 18.65 ||
18.66
सर्वधर्मान्परित्यज्य मामेकं शरणं व्रज
।अहं त्वा सर्वपापेभ्यो मोक्षयिष्यामि मा शुचः ॥ 18.66 ॥
sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śharaṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣhayiṣhyāmi mā śhuchaḥ || 18.66 ||
18.67
इदं ते नातपस्काय नाभक्ताय कदाचन
।न चाशुश्रूषवे वाच्यं न च मां योऽभ्यसूयति ॥ 18.67 ॥
idaṁ te nātapaskyāya nābhaktāya kadāchana
na chāśhuśhruṣhave vāchyaṁ na cha māṁ yo ‘bhyasūtayi || 18.67 ||
18.68
य इमं परमं गुह्यं मद्भक्तेष्वभिधास्यति
।भक्ितं मयि परां कृत्वा मामेवैष्यत्यसंशयः ॥ 18.68 ॥
ya idaṁ paramaṁ guhyaṁ mad-bhakteṣhv abhidhāsyati
bhaktiṁ mayi parāṁ kṛitvā mām evaiṣhyaty asanśhayaḥ || 18.68 ||
18.69
न च तस्मान्मनुष्येषु कश्िचन्मे प्रियकृत्तमः
।भविता न च मे तस्मादन्यः प्रियतरो भुवि ॥ 18.69 ॥
na cha tasmān manuṣhyeṣhu kaśhchin me priya-kṛittamaḥ
bhavitā na cha me tasmād anyaḥ priyataro bhuvi || 18.69 ||
18.70
अध्येष्यते च य इमं धर्म्यं संवादमावयोः
।ज्ञानयज्ञेन तेनाहमिष्टः स्यामिति मे मतिः ॥ 18.70 ॥
adhyeṣhyate cha ya imaṁ dharmyaṁ saṁvādam āvayoḥ
jñāna-yajñena tenāham iṣhṭaḥ syām iti me matiḥ || 18.70 ||
18.71
श्रद्धावाननसूयश्च श्रृणुयादपि यो नरः
।सोऽपि मुक्तः शुभाँल्लोकान्प्राप्नुयात्पुण्यकर्मणाम् ॥ 18.71 ॥
śhraddhāvān anasūyaśh cha śhṛiṇuyād api yo naraḥ
so ‘pi muktaḥ śhubhāl lokān prāpnuyāt puṇya-karmaṇām || 18.71 ||
18.72
कच्चिदेतच्छ्रुतं पार्थ त्वयैकाग्रेण चेतसा
।कच्चिदज्ञानसंमोहः प्रनष्टस्ते धनञ्जय ॥ 18.72 ॥
kachchid etach chhrutaṁ pārtha tvayaikāgreṇa chetasā
kachchid ajñāna-sammohaḥ pranaṣhṭas te dhanañjaya || 18.72 ||
18.73
अर्जुन उवाचनष्टो मोहः स्मृतिर्लब्धा त्वत्प्रसादान्मयाच्युत
।स्थितोऽस्मि गतसन्देहः करिष्ये वचनं तव ॥ 18.73 ॥
arjuna uvācha
naṣhṭo mohaḥ smṛitir labdhā tvat-prasādān mayāchyuta
sthito ‘smi gata-sandehaḥ kariṣhye vachanaṁ tava || 18.73 ||
18.74
सञ्जय उवाचइत्यहं वासुदेवस्य पार्थस्य च महात्मनः
।संवादमिममश्रौषमद्भुतं रोमहर्षणम् ॥ 18.74 ॥
sañjaya uvācha
ity ahaṁ vāsudevasya pārthasya cha mahātmanaḥ
saṁvādam imam aśhrauṣham adbhutaṁ roma-harṣhaṇam || 18.74 ||
18.75
व्यासप्रसादाच्छ्रुतवानेतद्गुह्यमहं परम्
।योगं योगेश्वरात्कृष्णात्साक्षात्कथयतः स्वयम् ॥ 18.75 ॥
vyāsa-prasādāch chhrutavān etad guhyam ahaṁ param
yogaṁ yogeśhvarāt kṛiṣhṇāt sākṣhāt kathayataḥ svayam || 18.75 ||
18.76
राजन्संस्मृत्य संस्मृत्य संवादमिममद्भुतम्
।केशवार्जुनयोः पुण्यं हृष्यामि च मुहुर्मुहुः ॥ 18.76 ॥
rājan sansmṛitya sansmṛitya saṁvādam imam adbhutam
keśhavārjunayoḥ puṇyaṁ hṛiṣhyāmi cha muhur muhuḥ || 18.76 ||
18.77
तच्च संस्मृत्य संस्मृत्य रूपमत्यद्भुतं हरेः
।विस्मयो मे महान् राजन् हृष्यामि च पुनः पुनः ॥ 18.77 ॥
tach cha sansmṛitya saṁsmṛitya rūpam aty-adbhutaṁ hareḥ
vismayo ye mahān rājan hṛiṣhyāmi cha punaḥ punaḥ || 18.77 ||
18.78
यत्र योगेश्वरः कृष्णो यत्र पार्थो धनुर्धरः
।तत्र श्रीर्विजयो भूतिर्ध्रुवा नीतिर्मतिर्मम ॥ 18.78 ॥
yatra yogeśhvaraḥ kṛiṣhṇo yatra pārtho dhanur-dharaḥ
tatra śhrīr vijayo bhūtir dhruvā nītir matir mama || 18.78 ||