ಅಧ್ಯಾಯ 6
ध्यानयोग
ಧ್ಯಾನ ಯೋಗ
ಮನಸ್ಸನ್ನು ನಿಯಂತ್ರಿಸುವ ವಿಧಾನಗಳು, ಧ್ಯಾನದ ಕ್ರಮಬದ್ಧ ಅಭ್ಯಾಸ ಮತ್ತು ಸಮಾಧಿ ಸ್ಥಿತಿಯನ್ನು ತಲುಪುವ ಬಗೆಯನ್ನು ಕೃಷ್ಣನು ವಿವರಿಸುತ್ತಾನೆ.
6.1
श्री भगवानुवाच
अनाश्रितः कर्मफलं कार्यं कर्म करोति यः
।स संन्यासी च योगी च न निरग्निर्न चाक्रियः ॥ 6.1 ॥
śhrī bhagavān uvācha
anāśhritaḥ karma-phalaṁ kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī cha yogī cha na niragnir na chākriyaḥ || 6.1 ||
6.2
यं संन्यासमिति प्राहुर्योगं तं विद्धि पाण्डव
।न ह्यसंन्यस्तसङ्कल्पो योगी भवति कश्चन ॥ 6.2 ॥
yaṁ sannyāsam iti prāhur yogaṁ taṁ viddhi pāṇḍava
na hyasannyasta-saṅkalpo yogī bhavati kaśhchana || 6.2 ||
6.3
आरुरुक्षोर्मुनेर्योगं कर्म कारणमुच्यते
।योगारूढस्य तस्यैव शमः कारणमुच्यते ॥ 6.3 ॥
ārurukṣhor muner yogaṁ karma kāraṇam uchyate
yogārūḍhasya tasyaiva śhamaḥ kāraṇam uchyate || 6.3 ||
6.4
यदा हि नेन्द्रियार्थेषु न कर्मस्वनुषज्जते
।सर्वसङ्कल्पसंन्यासी योगारूढस्तदोच्यते ॥ 6.4 ॥
yadā hi nendriyārtheṣhu na karmasv-anuṣhajjate
sarva-saṅkalpa-sannyāsī yogārūḍhas tadochyate || 6.4 ||
6.5
उद्धरेदात्मनाऽऽत्मानं नात्मानमवसादयेत्
।आत्मैव ह्यात्मनो बन्धुरात्मैव रिपुरात्मनः ॥ 6.5 ॥
uddhared ātmanātmānaṁ nātmānam avasādayet
ātmaiva hyātmano bandhur ātmaiva ripur ātmanaḥ || 6.5 ||
6.6
बन्धुरात्माऽऽत्मनस्तस्य येनात्मैवात्मना जितः
।अनात्मनस्तु शत्रुत्वे वर्तेतात्मैव शत्रुवत् ॥ 6.6 ॥
bandhur ātmātmanas tasya yenātmaivātmanā jitaḥ
anātmanas tu śhatrutve vartetātmaiva śhatru-vat || 6.6 ||
6.7
जितात्मनः प्रशान्तस्य परमात्मा समाहितः
।शीतोष्णसुखदुःखेषु तथा मानापमानयोः ॥ 6.7 ॥
jitātmanaḥ praśhāntasya paramātmā samāhitaḥ
śhītoṣhṇa-sukha-duḥkheṣhu tathā mānāpamānayoḥ || 6.7 ||
6.8
ज्ञानविज्ञानतृप्तात्मा कूटस्थो विजितेन्द्रियः
।युक्त इत्युच्यते योगी समलोष्टाश्मकाञ्चनः ॥ 6.8 ॥
jñāna-vijñāna-tṛiptātmā kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ityuchyate yogī sama-loṣhṭāśhma-kāñchanaḥ || 6.8 ||
6.9
सुहृन्मित्रार्युदासीनमध्यस्थद्वेष्यबन्धुषु
।साधुष्वपि च पापेषु समबुद्धिर्विशिष्यते ॥ 6.9 ॥
suhṛin-mitrāryudāsīna-madhyastha-dveṣhya-bandhuṣhu
sādhuṣhvapi cha pāpeṣhu sama-buddhir viśhiṣhyate || 6.9 ||
6.10
योगी युञ्जीत सततमात्मानं रहसि स्थितः
।एकाकी यतचित्तात्मा निराशीरपरिग्रहः ॥ 6.10 ॥
yogī yuñjīta satatam ātmānaṁ rahasi sthitaḥ
ekākī yata-chittātmā nirāśhīr aparigrahaḥ || 6.10 ||
6.11
शुचौ देशे प्रतिष्ठाप्य स्थिरमासनमात्मनः
।नात्युच्छ्रितं नातिनीचं चैलाजिनकुशोत्तरम् ॥ 6.11 ॥
śhuchau deśhe pratiṣhṭhāpya sthiram āsanam ātmanaḥ
nātyuchchhritaṁ nāti-nīchaṁ chailājina-kuśhottaram || 6.11 ||
6.12
तत्रैकाग्रं मनः कृत्वा यतचित्तेन्द्रियक्रियः
।उपविश्यासने युञ्ज्याद्योगमात्मविशुद्धये ॥ 6.12 ॥
tatraikāgraṁ manaḥ kṛitvā yata-chittendriya-kriyaḥ
upaviśhyāsane yuñjyād yogam ātma-viśhuddhaye || 6.12 ||
6.13
समं कायशिरोग्रीवं धारयन्नचलं स्थिरः
।संप्रेक्ष्य नासिकाग्रं स्वं दिशश्चानवलोकयन् ॥ 6.13 ॥
samaṁ kāya-śhiro-grīvaṁ dhārayann achalaṁ sthiraḥ
samprekṣhya nāsikāgraṁ svaṁ diśhaśh chānavalokayan || 6.13 ||
6.14
प्रशान्तात्मा विगतभीर्ब्रह्मचारिव्रते स्थितः
।मनः संयम्य मच्चित्तो युक्त आसीत मत्परः ॥ 6.14 ॥
praśhāntātmā vigata-bhīr brahmachāri-vrate sthitaḥ
manaḥ sanyamya mach-chitto yukta āsīta mat-paraḥ || 6.14 ||
6.15
युञ्जन्नेवं सदाऽऽत्मानं योगी नियतमानसः
।शान्तिं निर्वाणपरमां मत्संस्थामधिगच्छति ॥ 6.15 ॥
yuñjann evaṁ sadātmānaṁ yogī niyata-mānasaḥ
śhantiṁ nirvāṇa-paramāṁ mat-sansthām adhigachchhati || 6.15 ||
6.16
नात्यश्नतस्तु योगोऽस्ति न चैकान्तमनश्नतः
।न चातिस्वप्नशीलस्य जाग्रतो नैव चार्जुन ॥ 6.16 ॥
nātyaśhnatastu yogo ’sti na chaikāntam anaśhnataḥ
na chāti-svapna-śhīlasya jāgrato naiva chārjuna || 6.16 ||
6.17
युक्ताहारविहारस्य युक्तचेष्टस्य कर्मसु
।युक्तस्वप्नावबोधस्य योगो भवति दुःखहा ॥ 6.17 ॥
yuktāhāra-vihārasya yukta-cheṣhṭasya karmasu
yukta-svapnāvabodhasya yogo bhavati duḥkha-hā || 6.17 ||
6.18
यदा विनियतं चित्तमात्मन्येवावतिष्ठते
।निःस्पृहः सर्वकामेभ्यो युक्त इत्युच्यते तदा ॥ 6.18 ॥
yadā viniyataṁ chittam ātmanyevāvatiṣhṭhate
niḥspṛihaḥ sarva-kāmebhyo yukta ityuchyate tadā || 6.18 ||
6.19
यथा दीपो निवातस्थो नेङ्गते सोपमा स्मृता
।योगिनो यतचित्तस्य युञ्जतो योगमात्मनः ॥ 6.19 ॥
yathā dīpo nivāta-stho neṅgate sopamā smṛitā
yogino yata-chittasya yuñjato yogam ātmanaḥ || 6.19 ||
6.20
यत्रोपरमते चित्तं निरुद्धं योगसेवया
।यत्र चैवात्मनाऽऽत्मानं पश्यन्नात्मनि तुष्यति ॥ 6.20 ॥
yatroparamate chittaṁ niruddhaṁ yoga-sevayā
yatra chaivātmanātmānaṁ paśhyann ātmani tuṣhyati || 6.20 ||
6.21
सुखमात्यन्तिकं यत्तद्बुद्धिग्राह्यमतीन्द्रियम्
।वेत्ति यत्र न चैवायं स्थितश्चलति तत्त्वतः ॥ 6.21 ॥
sukham ātyantikaṁ yat tad buddhi-grāhyam atīndriyam
vetti yatra na chaivāyaṁ sthitaśh chalati tattvataḥ || 6.21 ||
6.22
यं लब्ध्वा चापरं लाभं मन्यते नाधिकं ततः
।यस्मिन्स्थितो न दुःखेन गुरुणापि विचाल्यते ॥ 6.22 ॥
yaṁ labdhvā chāparaṁ lābhaṁ manyate nādhikaṁ tataḥ
yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vichālyate || 6.22 ||
6.23
तं विद्याद् दुःखसंयोगवियोगं योगसंज्ञितम्
।स निश्चयेन योक्तव्यो योगोऽनिर्विण्णचेतसा ॥ 6.23 ॥
taṁ vidyād duḥkha-sanyoga-viyogaṁ yogasaṅjñitam
sa niśhchayena yoktavyo yogo ’nirviṇṇa-chetasā || 6.23 ||
6.24
सङ्कल्पप्रभवान्कामांस्त्यक्त्वा सर्वानशेषतः
।मनसैवेन्द्रियग्रामं विनियम्य समन्ततः ॥ 6.24 ॥
saṅkalpa-prabhavān kāmāns tyaktvā sarvān aśheṣhataḥ
manasaivendriya-grāmaṁ viniyamya samantataḥ || 6.24 ||
6.25
शनैः शनैरुपरमेद् बुद्ध्या धृतिगृहीतया
।आत्मसंस्थं मनः कृत्वा न किञ्चिदपि चिन्तयेत् ॥ 6.25 ॥
śhanaiḥ śhanair uparamed buddhyā dhṛiti-gṛihītayā
ātma-sansthaṁ manaḥ kṛitvā na kiñchid api chintayet || 6.25 ||
6.26
यतो यतो निश्चरति मनश्चञ्चलमस्थिरम्
।ततस्ततो नियम्यैतदात्मन्येव वशं नयेत् ॥ 6.26 ॥
yato yato niśhcharati manaśh chañchalam asthiram
tatas tato niyamyaitad ātmanyeva vaśhaṁ nayet || 6.26 ||
6.27
प्रशान्तमनसं ह्येनं योगिनं सुखमुत्तमम्
।उपैति शान्तरजसं ब्रह्मभूतमकल्मषम् ॥ 6.27 ॥
praśhānta-manasaṁ hyenaṁ yoginaṁ sukham uttamam
upaiti śhānta-rajasaṁ brahma-bhūtam akalmaṣham || 6.27 ||
6.28
युञ्जन्नेवं सदाऽऽत्मानं योगी विगतकल्मषः
।सुखेन ब्रह्मसंस्पर्शमत्यन्तं सुखमश्नुते ॥ 6.28 ॥
yuñjann evaṁ sadātmānaṁ yogī vigata-kalmaṣhaḥ
sukhena brahma-sansparśham atyantaṁ sukham aśhnute || 6.28 ||
6.29
सर्वभूतस्थमात्मानं सर्वभूतानि चात्मनि
।ईक्षते योगयुक्तात्मा सर्वत्र समदर्शनः ॥ 6.29 ॥
sarva-bhūta-stham ātmānaṁ sarva-bhūtāni chātmani
īkṣhate yoga-yuktātmā sarvatra sama-darśhanaḥ || 6.29 ||
6.30
यो मां पश्यति सर्वत्र सर्वं च मयि पश्यति
।तस्याहं न प्रणश्यामि स च मे न प्रणश्यति ॥ 6.30 ॥
yo māṁ paśhyati sarvatra sarvaṁ cha mayi paśhyati
tasyāhaṁ na praṇaśhyāmi sa cha me na praṇaśhyati || 6.30 ||
6.31
सर्वभूतस्थितं यो मां भजत्येकत्वमास्थितः
।सर्वथा वर्तमानोऽपि स योगी मयि वर्तते ॥ 6.31 ॥
sarva-bhūta-sthitaṁ yo māṁ bhajatyekatvam āsthitaḥ
sarvathā vartamāno ’pi sa yogī mayi vartate || 6.31 ||
6.32
आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन
।सुखं वा यदि वा दुःखं सः योगी परमो मतः ॥ 6.32 ॥
ātmaupamyena sarvatra samaṁ paśhyati yo ’rjuna
sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ sa yogī paramo mataḥ || 6.32 ||
6.33
अर्जुन उवाच
योऽयं योगस्त्वया प्रोक्तः साम्येन मधुसूदन
।एतस्याहं न पश्यामि चञ्चलत्वात् स्थितिं स्थिराम् ॥ 6.33 ॥
arjuna uvācha
yo ’yaṁ yogas tvayā proktaḥ sāmyena madhusūdana
etasyāhaṁ na paśhyāmi chañchalatvāt sthitiṁ sthirām || 6.33 ||
6.34
चञ्चलं हि मनः कृष्ण प्रमाथि बलवद्दृढम्
।तस्याहं निग्रहं मन्ये वायोरिव सुदुष्करम् ॥ 6.34 ॥
chañchalaṁ hi manaḥ kṛiṣhṇa pramāthi balavad dṛiḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye vāyor iva su-duṣhkaram || 6.34 ||
6.35
श्री भगवानुवाच
असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलं
।अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते ॥ 6.35 ॥
śhrī bhagavān uvācha
asanśhayaṁ mahā-bāho mano durnigrahaṁ chalam
abhyāsena tu kaunteya vairāgyeṇa cha gṛihyate || 6.35 ||
6.36
असंयतात्मना योगो दुष्प्राप इति मे मतिः
।वश्यात्मना तु यतता शक्योऽवाप्तुमुपायतः ॥ 6.36 ॥
asaṅyatātmanā yogo duṣhprāpa iti me matiḥ
vaśhyātmanā tu yatatā śhakyo ’vāptum upāyataḥ || 6.36 ||
6.37
अर्जुन उवाच
अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः
।अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गतिं कृष्ण गच्छति ॥ 6.37 ॥
arjuna uvācha
ayatiḥ śhraddhayopeto yogāch chalita-mānasaḥ
aprāpya yoga-sansiddhiṁ kāṅ gatiṁ kṛiṣhṇa gachchhati || 6.37 ||
6.38
कच्चिन्नोभयविभ्रष्टश्छिन्नाभ्रमिव नश्यति
।अप्रतिष्ठो महाबाहो विमूढो ब्रह्मणः पथि ॥ 6.38 ॥
kachchin nobhaya-vibhraṣhṭaśh chhinnābhram iva naśhyati
apratiṣhṭho mahā-bāho vimūḍho brahmaṇaḥ pathi || 6.38 ||
6.39
एतन्मे संशयं कृष्ण छेत्तुमर्हस्यशेषतः
।त्वदन्यः संशयस्यास्य छेत्ता न ह्युपपद्यते ॥ 6.39 ॥
etan me sanśhayaṁ kṛiṣhṇa chhettum arhasyaśheṣhataḥ
tvad-anyaḥ sanśhayasyāsya chhettā na hyupapadyate || 6.39 ||
6.40
श्री भगवानुवाच
पार्थ नैवेह नामुत्र विनाशस्तस्य विद्यते
।नहि कल्याणकृत्कश्िचद्दुर्गतिं तात गच्छति ॥ 6.40 ॥
śhrī bhagavān uvācha
pārtha naiveha nāmutra vināśhas tasya vidyate
na hi kalyāṇa-kṛit kaśhchid durgatiṁ tāta gachchhati || 6.40 ||
6.41
प्राप्य पुण्यकृतां लोकानुषित्वा शाश्वतीः समाः
।शुचीनां श्रीमतां गेहे योगभ्रष्टोऽभिजायते ॥ 6.41 ॥
prāpya puṇya-kṛitāṁ lokān uṣhitvā śhāśhvatīḥ samāḥ
śhuchīnāṁ śhrīmatāṁ gehe yoga-bhraṣhṭo’bhijāyate || 6.41 ||
6.42
अथवा योगिनामेव कुले भवति धीमताम्
।एतद्धि दुर्लभतरं लोके जन्म यदीदृशम् ॥ 6.42 ॥
atha vā yoginām eva kule bhavati dhīmatām
etad dhi durlabhataraṁ loke janma yad īdṛiśham || 6.42 ||
6.43
तत्र तं बुद्धिसंयोगं लभते पौर्वदेहिकम्
।यतते च ततो भूयः संसिद्धौ कुरुनन्दन ॥ 6.43 ॥
tatra taṁ buddhi-sanyogaṁ labhate paurva-dehikam
yatate cha tato bhūyaḥ sansiddhau kuru-nandana || 6.43 ||
6.44
पूर्वाभ्यासेन तेनैव ह्रियते ह्यवशोऽपि सः
।जिज्ञासुरपि योगस्य शब्दब्रह्मातिवर्तते ॥ 6.44 ॥
pūrvābhyāsena tenaiva hriyate hyavaśho ’pi saḥ
jijñāsur api yogasya śhabda-brahmātivartate || 6.44 ||
6.45
प्रयत्नाद्यतमानस्तु योगी संशुद्धकिल्बिषः
।अनेकजन्मसंसिद्धस्ततो याति परां गतिम् ॥ 6.45 ॥
prayatnād yatamānas tu yogī sanśhuddha-kilbiṣhaḥ
aneka-janma-sansiddhas tato yāti parāṁ gatim || 6.45 ||
6.46
तपस्विभ्योऽधिको योगी ज्ञानिभ्योऽपि मतोऽधिकः
।कर्मिभ्यश्चाधिको योगी तस्माद्योगी भवार्जुन ॥ 6.46 ॥
tapasvibhyo ’dhiko yogī
jñānibhyo ’pi mato ’dhikaḥ
karmibhyaśh chādhiko yogī
tasmād yogī bhavārjuna || 6.46 ||
6.47
योगिनामपि सर्वेषां मद्गतेनान्तरात्मना
।श्रद्धावान्भजते यो मां स मे युक्ततमो मतः ॥ 6.47 ॥
yoginām api sarveṣhāṁ mad-gatenāntar-ātmanā
śhraddhāvān bhajate yo māṁ sa me yuktatamo mataḥ || 6.47 ||