ಅಧ್ಯಾಯ 8
अक्षरब्रह्मयोग
ಅಕ್ಷರ ಬ್ರಹ್ಮ ಯೋಗ
ಮರಣದ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ಭಗವಂತನ ಸ್ಮರಣೆಯ ಮಹತ್ವ ಮತ್ತು ಶಾಶ್ವತವಾದ ಪರಮ ಪದವನ್ನು ತಲುಪುವ ಕ್ರಮವನ್ನು ವಿವರಿಸಲಾಗುತ್ತದೆ.
8.1
अर्जुन उवाच
किं तद्ब्रह्म किमध्यात्मं किं कर्म पुरुषोत्तम
।अधिभूतं च किं प्रोक्तमधिदैवं किमुच्यते ॥ 8.1 ॥
arjuna uvācha
kiṁ tad brahma kim adhyātmaṁ kiṁ karma puruṣhottama
adhibhūtaṁ cha kiṁ proktam adhidaivaṁ kim uchyate || 8.1 ||
8.2
अधियज्ञः कथं कोऽत्र देहेऽस्मिन्मधुसूदन
।प्रयाणकाले च कथं ज्ञेयोऽसि नियतात्मभिः ॥ 8.2 ॥
adhiyajñaḥ kathaṁ ko ’tra dehe ’smin madhusūdana
prayāṇa-kāle cha kathaṁ jñeyo ’si niyatātmabhiḥ || 8.2 ||
8.3
श्री भगवानुवाच
अक्षरं ब्रह्म परमं स्वभावोऽध्यात्ममुच्यते
।भूतभावोद्भवकरो विसर्गः कर्मसंज्ञितः ॥ 8.3 ॥
śhrī bhagavān uvācha
akṣharaṁ brahma paramaṁ svabhāvo ’dhyātmam uchyate
bhūta-bhāvodbhava-karo visargaḥ karma-sanjñitaḥ || 8.3 ||
8.4
अधिभूतं क्षरो भावः पुरुषश्चाधिदैवतम्
।अधियज्ञोऽहमेवात्र देहे देहभृतां वर ॥ 8.4 ॥
adhibhūtaṁ kṣharo bhāvaḥ puruṣhaśh chādhidaivatam
adhiyajño ’ham evātra dehe deha-bhṛitāṁ vara || 8.4 ||
8.5
अन्तकाले च मामेव स्मरन्मुक्त्वा कलेवरम्
।यः प्रयाति स मद्भावं याति नास्त्यत्र संशयः ॥ 8.5 ॥
anta-kāle cha mām eva smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ yāti nāstyatra sanśhayaḥ || 8.5 ||
8.6
यं यं वापि स्मरन्भावं त्यजत्यन्ते कलेवरम्
।तं तमेवैति कौन्तेय सदा तद्भावभावितः ॥ 8.6 ॥
yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ tyajatyante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ || 8.6 ||
8.7
तस्मात्सर्वेषु कालेषु मामनुस्मर युध्य च
।मय्यर्पितमनोबुद्धिर्मामेवैष्यस्यसंशयम् ॥ 8.7 ॥
tasmāt sarveṣhu kāleṣhu mām anusmara yudhya cha
mayyarpita-mano-buddhir mām evaiṣhyasyasanśhayam || 8.7 ||
8.8
अभ्यासयोगयुक्तेन चेतसा नान्यगामिना
।परमं पुरुषं दिव्यं याति पार्थानुचिन्तयन् ॥ 8.8 ॥
abhyāsa-yoga-yuktena chetasā nānya-gāminā
paramaṁ puruṣhaṁ divyaṁ yāti pārthānuchintayan || 8.8 ||
8.9
कविं पुराणमनुशासितार
मणोरणीयांसमनुस्मरेद्यः
।सर्वस्य धातारमचिन्त्यरूप
मादित्यवर्णं तमसः परस्तात् ॥ 8.9 ॥
kaviṁ purāṇam anuśhāsitāram
aṇor aṇīyānsam anusmared yaḥ
sarvasya dhātāram achintya-rūpam
āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt || 8.9 ||
8.10
प्रयाणकाले मनसाऽचलेन
भक्त्या युक्तो योगबलेन चैव
।भ्रुवोर्मध्ये प्राणमावेश्य सम्यक्
स तं परं पुरुषमुपैति दिव्यम् ॥ 8.10 ॥
prayāṇa-kāle manasāchalena
bhaktyā yukto yoga-balena chaiva
bhruvor madhye prāṇam āveśhya samyak
sa taṁ paraṁ puruṣham upaiti divyam || 8.10 ||
8.11
यदक्षरं वेदविदो वदन्ति
विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः
।यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति
तत्ते पदं संग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥ 8.11 ॥
yad akṣharaṁ veda-vido vadanti
viśhanti yad yatayo vīta-rāgāḥ
yad ichchhanto brahmacharyaṁ charanti
tat te padaṁ saṅgraheṇa pravakṣhye || 8.11 ||
8.12
सर्वद्वाराणि संयम्य मनो हृदि निरुध्य च
।मूर्ध्न्याधायात्मनः प्राणमास्थितो योगधारणाम् ॥ 8.12 ॥
sarva-dvārāṇi sanyamya mano hṛidi nirudhya cha
mūrdhnyādhāyātmanaḥ prāṇam āsthito yoga-dhāraṇām || 8.12 ||
8.13
ओमित्येकाक्षरं ब्रह्म व्याहरन्मामनुस्मरन्
।यः प्रयाति त्यजन्देहं स याति परमां गतिम् ॥ 8.13 ॥
oṁ ityekākṣharaṁ brahma vyāharan mām anusmaran
yaḥ prayāti tyajan dehaṁ sa yāti paramāṁ gatim || 8.13 ||
8.14
अनन्यचेताः सततं यो मां स्मरति नित्यशः
।तस्याहं सुलभः पार्थ नित्ययुक्तस्य योगिनः ॥ 8.14 ॥
ananya-chetāḥ satataṁ yo māṁ smarati nityaśhaḥ
tasyāhaṁ sulabhaḥ pārtha nitya-yuktasya yoginaḥ || 8.14 ||
8.15
मामुपेत्य पुनर्जन्म दुःखालयमशाश्वतम्
।नाप्नुवन्ति महात्मानः संसिद्धिं परमां गताः ॥ 8.15 ॥
mām upetya punar janma duḥkhālayam aśhāśhvatam
nāpnuvanti mahātmānaḥ sansiddhiṁ paramāṁ gatāḥ || 8.15 ||
8.16
आब्रह्मभुवनाल्लोकाः पुनरावर्तिनोऽर्जुन
।मामुपेत्य तु कौन्तेय पुनर्जन्म न विद्यते ॥ 8.16 ॥
ā-brahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino ’rjuna
mām upetya tu kaunteya punar janma na vidyate || 8.16 ||
8.17
सहस्रयुगपर्यन्तमहर्यद्ब्रह्मणो विदुः
।रात्रिं युगसहस्रान्तां तेऽहोरात्रविदो जनाः ॥ 8.17 ॥
sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmaṇo viduḥ
rātriṁ yuga-sahasrāntāṁ te ’ho-rātra-vido janāḥ || 8.17 ||
8.18
अव्यक्ताद्व्यक्तयः सर्वाः प्रभवन्त्यहरागमे
।रात्र्यागमे प्रलीयन्ते तत्रैवाव्यक्तसंज्ञके ॥ 8.18 ॥
avyaktād vyaktayaḥ sarvāḥ prabhavantyahar-āgame
rātryāgame pralīyante tatraivāvyakta-sanjñake || 8.18 ||
8.19
भूतग्रामः स एवायं भूत्वा भूत्वा प्रलीयते
।रात्र्यागमेऽवशः पार्थ प्रभवत्यहरागमे ॥ 8.19 ॥
bhūta-grāmaḥ sa evāyaṁ bhūtvā bhūtvā pralīyate
rātryāgame ’vaśhaḥ pārtha prabhavatyahar-āgame || 8.19 ||
8.20
परस्तस्मात्तु भावोऽन्योऽव्यक्तोऽव्यक्तात्सनातनः
।यः स सर्वेषु भूतेषु नश्यत्सु न विनश्यति ॥ 8.20 ॥
paras tasmāt tu bhāvo ’nyo ’vyakto ’vyaktāt sanātanaḥ
yaḥ sa sarveṣhu bhūteṣhu naśhyatsu na vinaśhyati || 8.20 ||
8.21
अव्यक्तोऽक्षर इत्युक्तस्तमाहुः परमां गतिम्
।यं प्राप्य न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम ॥ 8.21 ॥
avyakto ’kṣhara ityuktas tam āhuḥ paramāṁ gatim
yaṁ prāpya na nivartante tad dhāma paramaṁ mama || 8.21 ||
8.22
पुरुषः स परः पार्थ भक्त्या लभ्यस्त्वनन्यया
।यस्यान्तःस्थानि भूतानि येन सर्वमिदं ततम् ॥ 8.22 ॥
puruṣhaḥ sa paraḥ pārtha bhaktyā labhyas tvananyayā
yasyāntaḥ-sthāni bhūtāni yena sarvam idaṁ tatam || 8.22 ||
8.23
यत्र काले त्वनावृत्तिमावृत्तिं चैव योगिनः
।प्रयाता यान्ति तं कालं वक्ष्यामि भरतर्षभ ॥ 8.23 ॥
yatra kāle tvanāvṛittim āvṛittiṁ chaiva yoginaḥ
prayātā yānti taṁ kālaṁ vakṣhyāmi bharatarṣhabha || 8.23 ||
8.24
अग्निर्ज्योतिरहः शुक्लः षण्मासा उत्तरायणम्
।तत्र प्रयाता गच्छन्ति ब्रह्म ब्रह्मविदो जनाः ॥ 8.24 ॥
agnir jyotir ahaḥ śhuklaḥ ṣhaṇ-māsā uttarāyaṇam
tatra prayātā gachchhanti brahma brahma-vido janāḥ || 8.24 ||
8.25
धूमो रात्रिस्तथा कृष्णः षण्मासा दक्षिणायनम्
।तत्र चान्द्रमसं ज्योतिर्योगी प्राप्य निवर्तते ॥ 8.25 ॥
dhūmo rātris tathā kṛiṣhṇaḥ ṣhaṇ-māsā dakṣhiṇāyanam
tatra chāndramasaṁ jyotir yogī prāpya nivartate || 8.25 ||
8.26
शुक्लकृष्णे गती ह्येते जगतः शाश्वते मते
।एकया यात्यनावृत्तिमन्ययाऽऽवर्तते पुनः ॥ 8.26 ॥
śhukla-kṛiṣhṇe gatī hyete jagataḥ śhāśhvate mate
ekayā yātyanāvṛittim anyayāvartate punaḥ || 8.26 ||
8.27
नैते सृती पार्थ जानन्योगी मुह्यति कश्चन
।तस्मात्सर्वेषु कालेषु योगयुक्तो भवार्जुन ॥ 8.27 ॥
naite sṛitī pārtha jānan yogī muhyati kaśhchana
tasmāt sarveṣhu kāleṣhu yoga-yukto bhavārjuna || 8.27 ||
8.28
वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव
दानेषु यत्पुण्यफलं प्रदिष्टम्
।अत्येति तत्सर्वमिदं विदित्वा
योगी परं स्थानमुपैति चाद्यम् ॥ 8.28 ॥
vedeṣhu yajñeṣhu tapaḥsu chaiva
dāneṣhu yat puṇya-phalaṁ pradiṣhṭam
atyeti tat sarvam idaṁ viditvā
yogī paraṁ sthānam upaiti chādyam || 8.28 ||