ಅಧ್ಯಾಯ 9
राजविद्याराजगुह्ययोग
ರಾಜ ವಿದ್ಯಾ ರಾಜ ಗುಹ್ಯ ಯೋಗ
ಭಗವಂತನಿಗೆ ಸಲ್ಲಿಸುವ ನಿಷ್ಕಲ್ಮಶ ಭಕ್ತಿಯೇ ಶ್ರೇಷ್ಠ ವಿದ್ಯೆ ಎಂಬುದನ್ನು ವಿವರಿಸುತ್ತಾ, ಮುಕ್ತಿಯ ಮಾರ್ಗವನ್ನು ಕೃಷ್ಣನು ತೋರಿಸುತ್ತಾನೆ.
9.1
श्री भगवानुवाच
इदं तु ते गुह्यतमं प्रवक्ष्याम्यनसूयवे
।ज्ञानं विज्ञानसहितं यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात् ॥ 9.1 ॥
śhrī bhagavān uvācha
idaṁ tu te guhyatamaṁ pravakṣhyāmyanasūyave
jñānaṁ vijñāna-sahitaṁ yaj jñātvā mokṣhyase ’śhubhāt || 9.1 ||
9.2
राजविद्या राजगुह्यं पवित्रमिदमुत्तमम्
।प्रत्यक्षावगमं धर्म्यं सुसुखं कर्तुमव्ययम् ॥ 9.2 ॥
rāja-vidyā rāja-guhyaṁ pavitram idam uttamam
pratyakṣhāvagamaṁ dharmyaṁ su-sukhaṁ kartum avyayam || 9.2 ||
9.3
अश्रद्दधानाः पुरुषा धर्मस्यास्य परन्तप
।अप्राप्य मां निवर्तन्ते मृत्युसंसारवर्त्मनि ॥ 9.3 ॥
aśhraddadhānāḥ puruṣhā dharmasyāsya parantapa
aprāpya māṁ nivartante mṛityu-samsāra-vartmani || 9.3 ||
9.4
मया ततमिदं सर्वं जगदव्यक्तमूर्तिना
।मत्स्थानि सर्वभूतानि न चाहं तेष्ववस्थितः ॥ 9.4 ॥
mayā tatam idaṁ sarvaṁ jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni na chāhaṁ teṣhvavasthitaḥ || 9.4 ||
9.5
न च मत्स्थानि भूतानि पश्य मे योगमैश्वरम्
।भूतभृन्न च भूतस्थो ममात्मा भूतभावनः ॥ 9.5 ॥
na cha mat-sthāni bhūtāni paśhya me yogam aiśhwaram
bhūta-bhṛin na cha bhūta-stho mamātmā bhūta-bhāvanaḥ || 9.5 ||
9.6
यथाऽऽकाशस्थितो नित्यं वायुः सर्वत्रगो महान्
।तथा सर्वाणि भूतानि मत्स्थानीत्युपधारय ॥ 9.6 ॥
yathākāśha-sthito nityaṁ vāyuḥ sarvatra-go mahān
tathā sarvāṇi bhūtāni mat-sthānītyupadhāraya || 9.6 ||
9.7
सर्वभूतानि कौन्तेय प्रकृतिं यान्ति मामिकाम्
।कल्पक्षये पुनस्तानि कल्पादौ विसृजाम्यहम् ॥ 9.7 ॥
sarva-bhūtāni kaunteya prakṛitiṁ yānti māmikām
kalpa-kṣhaye punas tāni kalpādau visṛijāmyaham || 9.7 ||
9.8
प्रकृतिं स्वामवष्टभ्य विसृजामि पुनः पुनः
।भूतग्राममिमं कृत्स्नमवशं प्रकृतेर्वशात् ॥ 9.8 ॥
prakṛitiṁ svām avaṣhṭabhya visṛijāmi punaḥ punaḥ
bhūta-grāmam imaṁ kṛitsnam avaśhaṁ prakṛiter vaśhāt || 9.8 ||
9.9
न च मां तानि कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय
।उदासीनवदासीनमसक्तं तेषु कर्मसु ॥ 9.9 ॥
na cha māṁ tāni karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya
udāsīna-vad āsīnam asaktaṁ teṣhu karmasu || 9.9 ||
9.10
मयाऽध्यक्षेण प्रकृतिः सूयते सचराचरम्
।हेतुनाऽनेन कौन्तेय जगद्विपरिवर्तते ॥ 9.10 ॥
mayādhyakṣheṇa prakṛitiḥ sūyate sa-charācharam
hetunānena kaunteya jagad viparivartate || 9.10 ||
9.11
अवजानन्ति मां मूढा मानुषीं तनुमाश्रितम्
।परं भावमजानन्तो मम भूतमहेश्वरम् ॥ 9.11 ॥
avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣhīṁ tanum āśhritam
paraṁ bhāvam ajānanto mama bhūta-maheśhvaram || 9.11 ||
9.12
मोघाशा मोघकर्माणो मोघज्ञाना विचेतसः
।राक्षसीमासुरीं चैव प्रकृतिं मोहिनीं श्रिताः ॥ 9.12 ॥
moghāśhā mogha-karmāṇo mogha-jñānā vichetasaḥ
rākṣhasīm āsurīṁ chaiva prakṛitiṁ mohinīṁ śhritāḥ || 9.12 ||
9.13
महात्मानस्तु मां पार्थ दैवीं प्रकृतिमाश्रिताः
।भजन्त्यनन्यमनसो ज्ञात्वा भूतादिमव्ययम् ॥ 9.13 ॥
mahātmānas tu māṁ pārtha daivīṁ prakṛitim āśhritāḥ
bhajantyananya-manaso jñātvā bhūtādim avyayam || 9.13 ||
9.14
सततं कीर्तयन्तो मां यतन्तश्च दृढव्रताः
।नमस्यन्तश्च मां भक्त्या नित्ययुक्ता उपासते ॥ 9.14 ॥
satataṁ kīrtayanto māṁ yatantaśh cha dṛiḍha-vratāḥ
namasyantaśh cha māṁ bhaktyā nitya-yuktā upāsate || 9.14 ||
9.15
ज्ञानयज्ञेन चाप्यन्ये यजन्तो मामुपासते
।एकत्वेन पृथक्त्वेन बहुधा विश्वतोमुखम् ॥ 9.15 ॥
jñāna-yajñena chāpyanye yajanto mām upāsate
ekatvena pṛithaktvena bahudhā viśhvato-mukham || 9.15 ||
9.16
अहं क्रतुरहं यज्ञः स्वधाऽहमहमौषधम्
।मंत्रोऽहमहमेवाज्यमहमग्निरहं हुतम् ॥ 9.16 ॥
ahaṁ kratur ahaṁ yajñaḥ svadhāham aham auṣhadham
mantro ’ham aham evājyam aham agnir ahaṁ hutam || 9.16 ||
9.17
पिताऽहमस्य जगतो माता धाता पितामहः
।वेद्यं पवित्रमोंकार ऋक् साम यजुरेव च ॥ 9.17 ॥
pitāham asya jagato mātā dhātā pitāmahaḥ
vedyaṁ pavitram oṁkāra ṛik sāma yajur eva cha || 9.17 ||
9.18
गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत्
।प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम् ॥ 9.18 ॥
gatir bhartā prabhuḥ sākṣhī nivāsaḥ śharaṇaṁ suhṛit
prabhavaḥ pralayaḥ sthānaṁ nidhānaṁ bījam avyayam || 9.18 ||
9.19
तपाम्यहमहं वर्षं निगृह्णाम्युत्सृजामि च
।अमृतं चैव मृत्युश्च सदसच्चाहमर्जुन ॥ 9.19 ॥
tapāmyaham ahaṁ varṣhaṁ nigṛihṇāmyutsṛijāmi cha
amṛitaṁ chaiva mṛityuśh cha sad asach chāham arjuna || 9.19 ||
9.20
त्रैविद्या मां सोमपाः पूतपापा
यज्ञैरिष्ट्वा स्वर्गतिं प्रार्थयन्ते
।ते पुण्यमासाद्य सुरेन्द्रलोक
मश्नन्ति दिव्यान्दिवि देवभोगान् ॥ 9.20 ॥
trai-vidyā māṁ soma-pāḥ pūta-pāpā
yajñair iṣhṭvā svar-gatiṁ prārthayante
te puṇyam āsādya surendra-lokam
aśhnanti divyān divi deva-bhogān || 9.20 ||
9.21
ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति
।एव त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना
गतागतं कामकामा लभन्ते ॥ 9.21 ॥
te taṁ bhuktvā swarga-lokaṁ viśhālaṁ
kṣhīṇe puṇye martya-lokaṁ viśhanti
evaṁ trayī-dharmam anuprapannā
gatāgataṁ kāma-kāmā labhante || 9.21 ||
9.22
अनन्याश्चिन्तयन्तो मां ये जनाः पर्युपासते
।तेषां नित्याभियुक्तानां योगक्षेमं वहाम्यहम् ॥ 9.22 ॥
ananyāśh chintayanto māṁ ye janāḥ paryupāsate
teṣhāṁ nityābhiyuktānāṁ yoga-kṣhemaṁ vahāmyaham || 9.22 ||
9.23
येऽप्यन्यदेवता भक्ता यजन्ते श्रद्धयाऽन्विताः
।तेऽपि मामेव कौन्तेय यजन्त्यविधिपूर्वकम् ॥ 9.23 ॥
ye ’pyanya-devatā-bhaktā yajante śhraddhayānvitāḥ
te ’pi mām eva kaunteya yajantyavidhi-pūrvakam || 9.23 ||
9.24
अहं हि सर्वयज्ञानां भोक्ता च प्रभुरेव च
।न तु मामभिजानन्ति तत्त्वेनातश्च्यवन्ति ते ॥ 9.24 ॥
ahaṁ hi sarva-yajñānāṁ bhoktā cha prabhureva cha
na tu mām abhijānanti tattvenātaśh chyavanti te || 9.24 ||
9.25
यान्ति देवव्रता देवान् पितृ़न्यान्ति पितृव्रताः
।भूतानि यान्ति भूतेज्या यान्ति मद्याजिनोऽपि माम् ॥ 9.25 ॥
yānti deva-vratā devān pitṝīn yānti pitṛi-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā yānti mad-yājino ’pi mām || 9.25 ||
9.26
पत्रं पुष्पं फलं तोयं यो मे भक्त्या प्रयच्छति
।तदहं भक्त्युपहृतमश्नामि प्रयतात्मनः ॥ 9.26 ॥
patraṁ puṣhpaṁ phalaṁ toyaṁ yo me bhaktyā prayachchhati
tadahaṁ bhaktyupahṛitam aśhnāmi prayatātmanaḥ || 9.26 ||
9.27
यत्करोषि यदश्नासि यज्जुहोषि ददासि यत्
।यत्तपस्यसि कौन्तेय तत्कुरुष्व मदर्पणम् ॥ 9.27 ॥
yat karoṣhi yad aśhnāsi yaj juhoṣhi dadāsi yat
yat tapasyasi kaunteya tat kuruṣhva mad-arpaṇam || 9.27 ||
9.28
शुभाशुभफलैरेवं मोक्ष्यसे कर्मबन्धनैः
।संन्यासयोगयुक्तात्मा विमुक्तो मामुपैष्यसि ॥ 9.28 ॥
śhubhāśhubha-phalair evaṁ mokṣhyase karma-bandhanaiḥ
sannyāsa-yoga-yuktātmā vimukto mām upaiṣhyasi || 9.28 ||
9.29
समोऽहं सर्वभूतेषु न मे द्वेष्योऽस्ति न प्रियः
।ये भजन्ति तु मां भक्त्या मयि ते तेषु चाप्यहम् ॥ 9.29 ॥
samo ’haṁ sarva-bhūteṣhu na me dveṣhyo ’sti na priyaḥ
ye bhajanti tu māṁ bhaktyā mayi te teṣhu chāpyaham || 9.29 ||
9.30
अपि चेत्सुदुराचारो भजते मामनन्यभाक्
।साधुरेव स मन्तव्यः सम्यग्व्यवसितो हि सः ॥ 9.30 ॥
api chet su-durāchāro bhajate mām ananya-bhāk
sādhur eva sa mantavyaḥ samyag vyavasito hi saḥ || 9.30 ||
9.31
क्षिप्रं भवति धर्मात्मा शश्वच्छान्तिं निगच्छति
।कौन्तेय प्रतिजानीहि न मे भक्तः प्रणश्यति ॥ 9.31 ॥
kṣhipraṁ bhavati dharmātmā śhaśhvach-chhāntiṁ nigachchhati
kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśhyati || 9.31 ||
9.32
मां हि पार्थ व्यपाश्रित्य येऽपि स्युः पापयोनयः
।स्त्रियो वैश्यास्तथा शूद्रास्तेऽपि यान्ति परां गतिम् ॥ 9.32 ॥
māṁ hi pārtha vyapāśhritya ye ’pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśhyās tathā śhūdrās te ’pi yānti parāṁ gatim || 9.32 ||
9.33
किं पुनर्ब्राह्मणाः पुण्या भक्ता राजर्षयस्तथा
।अनित्यमसुखं लोकमिमं प्राप्य भजस्व माम् ॥ 9.33 ॥
kiṁ punar brāhmaṇāḥ puṇyā bhaktā rājarṣhayas tathā
anityam asukhaṁ lokam imaṁ prāpya bhajasva mām || 9.33 ||
9.34
मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु
।मामेवैष्यसि युक्त्वैवमात्मानं मत्परायणः ॥ 9.34 ॥
man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru
mām evaiṣhyasi yuktvaivam ātmānaṁ mat-parāyaṇaḥ || 9.34 ||